STROMOVE REKORDY

Wollemia nobilis - strom z doby dinosaurů

Jehličnan Wollemia nobilis, který rostl na naší planetě už v době dinosaurů objevil v australských Modrých horách David Noble, když se vydal na průzkum nepřístupné rokle. Čím to, že strom přežil do současnosti?

Jak to, že přežila?
Jak to, že Wollemia právě na onom jednom místě nevyhynula? A když nevyhynula, proč se neudržela i jinde? Na to vědci neumějí odpovědět. David Noble připouští: "Možná je takových míst na světě víc, vždyť Austrálie byla před 200 miliony let spojena s Afrikou, Indií i Antarktidou ve světadílu Gondwana, jen je nikdo neobjevil. Možná je však právě jen tady zachránilo, že rostou na tak nepřístupném místě, v drsném, ale stabilním mikroklimatu." Zkamenělé a živé. Vědci považovali Wollemia za dávno vyhynulé, známé byly jen ze zkamenělin starých nejméně 90 milionů let

Tajné a střežené:

Dvě stě metrů dlouhá, dvacet metrů široká rokle, skrytá před větrem, před požáry - tak vypadá místo, kde přežily rostliny z doby dinosaurů. Extrémně kyselá půda, vysoká vlhkost, půda chudá na živiny - to je prostředí, kde dokázaly obhájit své právo na život po 200 milionů let.
Rozbory DNA navíc ukázaly, že všechny dosud zkoumané stromy jsou geneticky naprosto shodné. To znamená, že mohou být všechny potomky jednoho prapůvodního jehličnanu. I to je v botanickém světě unikát, ale pro rostliny je to další riziko. Genetická rozmanitost totiž dává všem živým organismům větší naději na přežití. Kolonie Wollemií je tedy vůči možným chorobám velmi zranitelná.
Nejen proto vláda Jižního Walesu po senzačním objevu vytvořila zvláštní plán na záchranu lokality i Wollemie. Místo, kde rostou, je nyní tajné. Lidem, kteří by se snažili přiblížit k těmto stromům v přírodě a odnést si výhonek či semena, hrozí pokuta 220 tisíc australských dolarů (asi čtyři miliony korun) a dva roky vězení. Přístup do "jurského parku" mají jen vědci na zvláštní povolení a po přísné dezinfekci.

Kůra stromu Wollemia nobilis:

Borovice osinatá je jehličnatý strom pocházející ze Severní Ameriky (státy Colorado, Nové Mexiko, Arizona, Kalifornie, Nevada, Utah) a její poddruh longaeva patří mezi nejstarší žijící organismy na Zemi. Dalším stromem je Ginkgo biloba - Jinan dvoulaločný

Nejvyšší strom v ČR:

U nás je nejvyšším stromem jeden z tzv. těptínských smrků, vysoký 58 metrů. Na Šumavě však ještě nedávno žily i jedle, vyšší než 60 metrů. Jako jedna z největších změřených jedlí, které u nás rostly, se udává strom z pralesa Mionší, vysoký 60,5 m.

Nejvyšší strom na světě:

K nejvyšším rostlinám patří určitě sekvoje vždyzelené, rostoucí v Kalifornii. V americké Kalifornii byl objeven strom, který se zřejmě zapíše do Guinnessovy knihy rekordů jako nejvyšší na světě. Jak oznámil list San Francisco Chronicle, v severokalifornském národním parku Redwood našli vědci dokonce hned tři stromy, které jsou patrně vyšší než dosavadní rekordman.
SAN FRANCISCO - Oficiálně nejvyšším stromem světa je nyní sekvoj pojmenovaná Stratosphere Giant, která měří 112,6 m (2x vyšší než Petřínská rozhledna v Praze) a nachází se v sousedním Humboldtově státním parku. Všechny tři pravděpodobně vyšší stromy jsou také sekvoje.
Výška nejvyššího z nových adeptů na "titul" podle objevitelů přesahuje 115 metrů, což představuje asi třicetipatrový dům. Přesná výška se musí ještě odborně přeměřit.
 

Rekordní druhy v ČR i ve světě:

Nejvyšší stromy světa bychom marně hledali v tropických pralesích. I když zde stromy dosahují i 65 metrů, jedná se o výšku spíše průměrnou mezi stromovými velikány. Stromy přesahující 60 metrů byly vzácně popisovány i z přírodních lesů českých hor ještě před několika desítkami let. Mnohem vyšší stromy najdeme v poněkud sušším klimatu Austrálie, kde rostou blahovičníky (eukalypty) sahající někde i přes 100 metrů. Podobných výšek dosahují některé douglasky Severní Ameriky v takzvaných temperátních deštných lesích. Nejvyšší i nejmohutnější stromy najdeme však v Kalifofnii. Sekvoje rostoucí na západním pobřeží USA rostou někdy až 110 metrů vysoko, jiné jsou zase nejhrotnatějšími živými stvořeními naší planety – jeden strom může vážit tolik jako všechny stromy rostoucí u nás na hektaru lesa.

Nejširší strom v ČR:

V České republice je považována za strom s největším obvodem 12,25 m tzv. Vejdova lípa u Pastvin. Jednoho ze světových gigantů najdeme i u nás a to v plzeňském muzeu, kde je vystavena největší plavuň na světě, jejíž stáří je určeno na 310 milionů let. Unikátní spodní část kmene má rozměry 1,3 x 1 metr a je zkamenělým pozůstatkem plavuně, vysoké nejspíše okolo deseti metrů.

Nejširší strom na světě:

Za nejširší strom světa je považován cypřiš u mexického města Oaxaca, starý údajně 2 000 let. Strom je sice vysoký jen 42 metrů zato jeho obvod je úctyhodný. Celých 58 metrů!

Rekordní druhy v ČR i ve světě:

Dalšími giganty v říši stromů jsou africké baobaby, které sice nerostou do výšky, ale dosahují úctyhodných obvodů, až 30 metrů! V jednom baobabu, který je zároveň gigantickou vodní nádrží, může být uloženo až 100 tun vody. V Evropě jsou stromy s největším obvodem především dub ve francouzském Pessines o obvodu 18 metrů a lípa v německém Hessensku o obvodu 17 metrů.

Nejmenší strom v ČR a zároveň na světě:

Víte, že nejmenší strom na světě roste pravděpodobně v Česku. Je vysoký jen 2,5 centimetru a možná bude zapsán v Guinnesově knize rekordů.
Ministromeček bude ozdobou letošního jubilejního 15. ročníku mezinárodního festivalu Pelhřimov - město rekordů a kuriozit. V jeho rámci se letos uskuteční výstava sukulentních rostlin a tam tento "prcek", kterého vypěstoval Jiří Janda z Jihlavy, určitě patří. Jak podotkl Miroslav Marek šéf agentury Dobrý den, která rekordy eviduje, v přírodě ve skalách si této rostlinky jen těžko všimnete.
"To je opravdu velká rarita, tím stromem je musím říci stromeček, který se vejde mezi dva prsty člověčí ruky. Jedná se, abych také řekl něco odborného, o rostlinu, která se jmenuje Monanthes Polyphylla. Roste pouze na skalách na Kanárských ostrovech a odtud byla k nám dovezena. Panu Jandovi se podařilo vypěstovat exemplář, mimochodem v současnosti je už více než 2,5 roku starý, je vysoký pouhých 25 milimetrů, průměr té korunky jsou pouhé tři centimetry a je to skutečně velká rarita, která bude zapsána do české knihy rekordů a možná, že i někde výš.

Nejrozšířenější strom v ČR:

V naší zemi je nejrozšířenějším druhem Lípa malolistá, srdčitá (poznávacím znamením jsou chomáče hnědých chloupků v úžlabí nervů na spodu listu, tobolka, kterou lze snadno rozlousknout), a Lípa velkolistá (poznávacím znamením jsou chomáče bílých chloupků v úžlabí nervů na spodu listu a tobolka, kterou nelze snadno rozlousknout), a lípa evropská, která je kultivarem již zmiňovaných lip.
Lípy rodu lípovitých jsou nejoblíbenějšími příslušníky této čeledi, která zahrnuje více než 700 druhů stromů, keřů a bylinných rostlin v 50 rodech. Většina z nich roste v tropech, ale lípy se vyskytují i v mírných oblastech severní polokoule. Listy jsou střídavé a někdy laločnaté, často s třpytivými chloupky. Vonné květy jsou buď malé, obvykle s pěti korunními i kališními lístky a četnými tyčinkami. Plod může být různý, buď dřevitá, suchá tobolka, nebo peckovice.

Nejvzácnější strom v ČR:

Tis červený je velmi pomalu rostoucí stínomilná dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých. Jde o třetihorní relikt, patřící do skupiny silně ohrožených druhů a patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy. Má nádherné husté dřevo, nejtěžší z našich domácích dřevin, s širokým červenohnědým jádrem a úzkou světlejší bělí. Celá rostlina s výjimkou dužnatého nepravého míšku, který se semenem požírají ptáci, je prudce jedovatá.
Vyskytuje se v suťových lesích v Evropě od Středomoří až po jižní Švédsko a Norsko, od Velké Británie až po Litvu, Lotyšsko a Estonsko, dále v Malé Asii a v Zakavkazí.
V České republice je původním druhem. Dříve býval relativně hojný ve spodním patru listnatých a smíšených lesů), na sutích a skalnatých svazích v nadmořské výšce 400–1000 m např. na Šumavě. Je považován za silně ohrožený druh a je přísně chráněn. Jedna z dosud dochovaných lokalit u nás je v okolí Křivoklátu a za pozornost stojí i jeho hojný výskyt na Slovensku v okolí Velké Fatry.
Jedna z nejbohatších lokalit na výskyt tisu červeného v Česku je přírodní rezervace V Horách u vsi Terešovská Huť (dnes již sloučená s Terešovem). Podle se zde nachází až 3400 jedinců a majitelé lesa chrání toto území již od první poloviny 19. století.

Nejvzácnější strom na světě

V přírodě - na ostrově Robinsona Crusoa v jižním Tichomoří - existuje jediný dospělý kvetoucí exemplář. Má dlouhé svěšené lístky a drobounké žlutobílé kvítky ve tvaru malých kopretin. Je starší než lidstvo.